Heslo Trap Zone: hlavně nepanikařit

Jsme nervózní. Stojíme před starým vysokým domem s garážovými vraty na Traubově ulici v Brně. Nejsme si jistí, zda jsme tu správně, ale zvonek na zdi naše obavy rozptýlí. Vrata se pomalu a s nepříjemným vrzáním otevírají. Zpoza nich se ozve:„Jste tu na Trap Zone? Tak pojďte dál. “ S natěšenými výrazy vcházíme dovnitř. Je nás pět. Pět statečných- Jana, Aneta, Katka, Jakub a já. Doufám, že stejný počet nás bude odcházet i zpátky.

Když jsme se před pár týdny doslechli o nové hře v Brně, neváhali jsme a řekli si, že do toho půjdeme. Co může být tak těžkého na tom dostat se za hodinu z jedné místnosti? Když dáme hlavy dohromady, musíme se od tam stoprocentně dostat. To jsme však netušili, že našich pět vysokoškolských hlav bude dumat nad těmi nejjednoduššími vodítky a indíciemi jako kdyby se jednalo o nejtěžší hlavolam světa. Ale pojďme pěkně od začátku.

Vycházíme po točitých kamenných schodech, na nichž leží hořící svíčky. Stoupáme do opravdu staré a polorozpadlé budovy. Jelikož nemáme moc ponětí, co očekávat, místo působí ještě více tajemně. „Brr, je tu tedy celkem zima,“ naříká Aneta, která je zachumlaná do podzimního kabátku. „Až budeme hrát, tak se u toho přemýšlení určitě zahřeješ,“ směji se. Vystoupáme do malé místnosti s barovým stolem, počítačem, malým topením a jedním oknem. Náš budoucí věznitel nám začne vysvětlovat základní pravidla hry. „Všechny věci si nechte tady. Zamknu vás do místnosti. Dostanete jednu baterku.“ „To tam jako bude tma?“ přeruší ho Jana s vytřeštěnýma očima. „Ano, ale je to spíš takové pološero,“ usmívá se a pokračuje dál. „V místnosti je trezor, v něm je klíč ke dveřím. Trezor otevřete čtyřmístným kódem a potvrdíte písmenem A. Ke kódu se dostanete pomocí indicií. V místnosti je kamera, takže vás budu mít na očích. Pokud budete dlouho tápat a nebudete vědět kudy kam, prostřednictvím počítače vám pošlu malou nápovědu. Tak, jste připraveni?“ Všichni se na sebe potutelně podíváme a řekneme: „Jasný, jde se!“

IMG_20150405_153113

Opět šlapeme po schodech. Tentokrát zpátky dolů. Po pravé straně jsou kovové dveře. Náš milý věznitel je otevře a pustí nás dovnitř. Poté dveře rychle zamyká. Začneme se smát, protože je tu tma, žádné pološero. Máme jednu malou baterku, která asi za chvíli přestane svítit. Na jedné ze stěn sice svítí červené světlo, ale ani to nás nespasí. Po pravé straně je nízká skříň se zámkem. Hned vedle v rohu stojí stůl se starým psacím strojem a počítačem, na kterém běží časomíra. Na únik máme už jen 59 minut a 15 vteřin. U stěny naproti je velká skříň s policí knih a několika šuplíky, opět se zámky. Po levé straně stojí vysoká skříň. Na zámek. Vedle ní jsou padací dveře. Kupodivu jsou také zamčené. Vykročíme ke stolu, na němž je napsaný vzkaz. „Hledejte klíče.“ Rozmístíme se po celé místnosti, která je tak velká, že do sebe neustále narážíme. Jana drží v ruce baterku a svítí si s ní do malé knihovničky. „Třeba bude klíč v některé z knih,“ napadne ji. Otevíráme jednu knihu za druhou a listujeme v nich. „Jé, tady v té něco je. Další vzkaz.“ vykřikne Katka. „Tak čti,“ pobízíme ji. „Místo klíče hledej květinu,“ čte Katka. Žádná květina tu ale nikde není. Co když je tou květinou myšlena nějaká kniha s názvem květiny, probleskne mi hlavou. A tak dál hledám v knihách, ale pořád nic. Pak si všimnu, že nad knihami něco je. Že by váza? Popadnu ji a na zem mi spadne malý klíček. „Mám první klíč,“ zakřičím s nadšením. Okamžitě zkouším každý zámek, který se mi dostane pod ruku. Žádný nepasuje. Navíc některé z nich jsou na třímístný číselný kód. Jsem zoufalá. Čas nám utíká, nevidím si ani na špičku nosu, žádný zámek není správný a navíc tu hraje stále dokola otravná hudba. Když zkouším asi šestý zámek, konečně mám štěstí. Uvnitř šuplíku najdu písmeno E a číslo 5. „Mám další klíč,“ ozve se Kuba. Nakupíme se kolem něj a dychtivě čekáme, co se skrývá v dalším šuplíku. Je to velký kufr několikrát omotaný silným řetězem na jehož konci zámek. „No bezva, milion zámků a žádný klíč,“ stěžuje si Katka.

Trap zone

Pět minut bloudíme bezcílně po místnosti a nemůžeme najít žádnou stopu. „Hej, ten kluk nám něco píše,“ zvolá Katka a my se vrhneme k počítači. „Podívejte se do ……“ čteme nahlas. Kuba jej otevře, chvílí v něm šmátrá a z ničeho nic drží v ruce další klíček. Ten nám otevře velkou skříň, v níž najdeme další klíč, který nám otevře kufr. V ně najdeme písmenko R, číslo 2 a malou baterku. Pořád ale nemáme dostatek čísel, abychom otevřeli zámek, jenž nás pustí do vedlejší místnosti. Zbývá nám sice stále asi ještě 40 minut, ale čas tu běží opravdu rychle. „Juchů, mám další,“ zakřičí Katka tak nahlas, že sebou cuknu. Ten nás pustí do šuplíku s písmenkem O a číslem 3. Zkoušíme několik kombinací čísel. Vítězí kombinace 325, která nám zpřístupní druhou místnost. Padací dveře musíme pomocí provazu zachytnout o kovový háček na druhé straně zdi. Dveře jsou ta nízké, že se musíme podřepnout. Já a Kuba vcházíme dovnitř, holky zůstávají a hledají další indície. Podaří se jim najít zbytek klíčů a číselných kódu ke zbývajícím zámkům. Já s Kubou jsme v druhé místnosti rychle hotoví, najdeme co potřebujeme a vracíme se na původní místo.

Snažíme se dojít konce
Snažíme se dojít konce

A pak hledáme a luštíme a dosazujeme a jo! Do trezoru zadávám čtyři čísla a potvrzuji písmenkem A. Trezor zasvítí zeleně, otevře se a v něm je poslední klíč, který nás dostane ven. Zvládli jsme to a zbylo nám 11 minut a 30 sekund. Jsme nadšení, protože patříme k těm třiceti procentům, kteří to unikli. „A kam teď?“ zeptám se naší nebojácné party. „Na pivko!“ zasměje se Kuba a my vyrážíme vstříct dalšímu dobrodružství.

P.S. Čísla a písmena jsou změněna, stejně jako místa úkrytu. Nemůžu přeci vše vyzradit 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s