Ed Sheeran nepotřebuje nic jiného než kytaru a mikrofon

Publikum pražské Tipsport Areny na koncertě třiadvacetiletého britského zpěváka Eda Sheerana nezůstalo ani chvíli potichu. Ne v tom slova smyslu, že by náctileté slečny neustále vřískaly. Lidé u pódia i po stranách na sedadlech zpívali s tím zrzavým charismatickým klučinou každou píseň, což bylo něco úžasného. Díky skvělé akustice doprovázelo Eda v obrovském zaplněném sále jednohlasné publikum, což mi nahánělo občas i husí kůži.

Jediné, co na koncertech nemám ráda, je ten zdlouhavý a namáhavý proces, jehož cílem je konečně stát před pódiem. A také nemám ráda dlouhé čekání v podobě neznámých předskokanů. Musím ale říci, že Ryan Keen, usměvavý sympaťák v šedém triku, předvedl vážně dobrou show. Stylově byl hodně podobný Edovi a i když jsem jeho písně neznala, mnoho z nich se mi opravdu libily. Co mě však nadchlo ještě více, byl fakt, jak úžasně hrál na kytaru. To byste museli vidět. Nechápu. A také mi imponovala jeho evidentní skromnost a neskrývané překvapení plné radosti vždy, když ho lidé po každé písni odměnili bouřlivým potleskem. Potleskem, který jsem ještě u žádného z předskokanů nezažila.

edík3

A teď k samotnému koncertu. Skromnost a srdce muzikanta. Člověk, který hraje a zpívá pro radost a z radosti. Osamocená bytost na pódiu v kostkované košili. V ruce jen s kytara, k dispozici mikrofon  a hlas. Hlas, který byl až na některé drobné lidské chybičky excelentní. To vše je prostě Ed Sheeran. Kdo by potřeboval zbytečnosti jako bicí? Doprovodné hlasy? Rozhodně ne Ed, který si vystačil s kytarou, dvěma mikrofony a malou (kouzelnou) krabičkou. Ještě než jsem na koncert jela, v koutku duše jsem se bála, že jen s kytarou nemusejí písničky vyznít tak dobře. Ale jak říkám, ta kouzelná krabička, na kterou se nahrával v průběhu koncertu, je opravdu asi kouzelná. A upřímně, Ed by byl skvělý i kdyby hrál jen na tu kytaru, což se de facto opravdu potvrdilo.

 

edík4

Ed zahrál skoro všechny písničky. Není divu, když zatím vydal pouze dvě alba.  Dvě skvělá alba. Během dvou hodinového koncertu střídal oblíbené pomalé dojáky, dynamické skladby a přihodil pár coverů. Světelná show byla perfektní, stejně jako promítání na několika plátnech za Edem. U jedné z mých nejoblíbenějších písní,Thinking Out Loud, se v pozadí promítal i videoklip, což dodalo písni ještě lepší atmosféru. Líbilo se mi, s jakým klidem a pokorou k nám přistupoval a jak vzápětí dokázal vyburcovat celou halu a postavit na nohy i sedící posluchače. Líbilo se mi, jak každou píseň prožíval, se zavřenýma očima a s téměř dokonalým hlasem.Líbilo se mi, jak se halou nesla slova toho obrovského publika. A především se mi líbilo, že jsem na něj dobře viděla a poprvé přede mnou nestál žádný vysoký čahoun. Protože to bych si začala myslet, že jsem asi vážně prokletá.

Závěrem mohu říci, že nelituji toho zdánlivě nekonečného čekání ve frontě, před pódiem, v Praze v mekáči až do půl třetí do rána (koncert skončil o půl 11) a ani té pronikavé zimy. Protože Ed Sheeran je prostě a jednoduše obyčejně neobyčejný charismatický kluk s kytarou, hlasem a srdcem.

A kdo chce, může se podívat, jak to včera na koncertě vypadalo 🙂

Zdroj fotek:zde

 

 

 

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s